18. června se konal poslední zájezd hudebního oboru naší školy. Jednalo se o výchovný koncert Pražského filmového orchestru v paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze. Zpočátku to vypadalo, že ho vůbec nestihneme. Ačkoli jsme vyjeli s dostatečným časovým předstihem, cesta ucpanou Prahou v obrovském horku kradla minutu za minutou, nakonec jsme museli z autobusu vystoupit před Národním muzeem a zbytek dojít pěšky. Dorazili jsme akorát včas chvíli před jedenáctou, kdy probíhal druhý blok (první byl od devíti), do kterého jsme měli koupené lístky. Hlediště bylo zaplněno převážně žáky pražských škol, a i když se očekávala hlavně návštěva dětí, mohli chodit s rodiči, čeho jsme také rádi využili.
Pražský filmový orchestr předvedl jako vždy (jsem jeho členem) velkou šou. Výběr skladeb podléhal cílové skupině mladších posluchačů, kteří tak získali první zkušenost s monumentalitou něčeho, co znají ve velmi oslabené podobě pouze z televize, případně z kina. Věřte mi, slyšet v živém podání velkého symfonického tělesa hudbu z Harryho Pottera, Hvězdných válek nebo Pirátů z Karibiku je nepopsatelné. PFO, tedy Pražský filmový orchestr, založil na podzim roku 2004 multiinstrumentalista a dirigent Jiří Korynta. Skládá se převážně ze studentů hudebních škol, kteří jsou do filmové hudby stejně zapálení jako Jirka. Je jediným orchestrem v republice, výhradně specializovaným na hudbu z filmů, hlavně amerických, a hrajeme z originálních partitur, objednaných ze Spojených států. Repertoár se pochopitelně stále rozšiřuje o nové a nové skladby. Nejčastěji vystupujeme v sále Bohuslava Martinů na HAMU a v Dvořákově síni Rudolfina. Více informací o orchestru a jeho dirigentovi na http://www.praguefilmorchestra.com/.
Co se týče koncertu samého, pro nás je důležitý zejména ten fakt, že ve vědomostním kvizu, který byl jeho součástí a mapoval znalosti filmové hudby přítomných posluchačů, se umístil na prvním místě Tomáš Václav Hrdlička z Košátek, žák naší školy. Po skončení koncertu následovala krátká procházka po Slovanském ostrově a pak návrat domů, tentokrát bez komplikací, přerušený jen tradičně úspěšnou zastávkou v MacDonaldu.
Pavel Šebesta
