Můj oblíbený učitel a historik Dušan Třeštík napsal v knize Češi a dějiny v postmoderním očistci tato slova: „Rozhodující většina lidí naší civilizace žije ve městech nebo tam brzy bude žít. Ze svých smogem potažených oken vidí lidé stále stejnou zeď, po polovinu roku šedivou, po druhou polovinu se slunečnímu skvrnami. Jaro se jim hlásí jarní únavou, střídající zimní deprese a záplavou velikonočního šmejdu naplňujícího regály obchodů sotva vyklizené po šmejdu vánočním. To je ten vrchol dějin, na který jsme dospěli.“
Také naší ZUŠkou ve Mšeně proběhly velikonoční aktivity. Zakončili jsme je koncertem 3. dubna v sále na radnici. Však velikonočního na něm nebylo nic, ani výzdoba sálu, ani hudební skladby; ani křesťansky, ani pohansky. Zdá se, že dlouhá a tuhá zima bez slunečních paprsků poznamenává naši psychiku, zatímco jaro, na které se tolik těšíme, někde vázne. Ten koncert jsme raději měli nazvat Aprílový, a měli jsme se pokusit o nějakou legraci, místo piety, které dnes téměř nerozumíme, když nás její propagandisté v honbě za miliardami úspěšně připravili o vědomí jejího smyslu.
Jarní aktivity v naší škole započala už v neděli 10. března studentka sólového zpěvu Zdeňka Prchlá, když na zahájení mistrovství České republiky v boxu, jež se konalo v Mělníku, zpívala z ringu českou státní hymnu Kde domov můj. Reakce na pěvecký výkon Zdeňky byla ohromná. Předseda boxerského svazu pak telefonicky mně i Zdeňce děkoval slovy nejvyšší chvály. ZUŠ Mšeno byla tomuto vrcholnému sportovnímu podniku partnerem. Podílela se na jeho zdárném průběhu nejen interpretací České státní hymny a fanfárami při vyhlašování vítězů, nýbrž také výzdobou sálu a originálními uměleckými předměty pro vítěze jednotlivých váhových kategorií, především z dílny Mgr. Čeňka Hlavatého a žáků ZUŠky.
V týdnu od 18. do 22. března se v sále ZUŠ Mšeno konaly interní koncerty všech žáků (kromě asi tří nemocných dětí) hudebního oboru pro rodiče, příbuzné a známé. Tyto koncerty jsou pro studenty hudebního oboru povinné a je evidentní, že se po dvou letech realizace staly velmi oblíbenými a navštěvovanými. Také ty březnové se vyznačovaly plným sálem hudbymilovného rodinného publika.
Ve čtvrtek 21. března jsme navíc v 15 hodin uskutečnili koncert pro Domov seniorů ve Mšeně. Vystoupili zde studenti z pěvecké a klavírní třídy. Při tomto konstatování si musíme uvědomit, že koncert skončil v 16 hodin, pak se účinkující přesunuli do ZUŠky, kde je čekal další koncert, tentokráte interní, pro rodiče.
V sobotu 23. března organizovala Mgr. Veronika Skopcová flétnový koncert v Bělé pod Bezdězem, v něm účinkovali její studenti ze ZUŠ Mladá Boleslav a ze ZUŠ Mšeno.
Ve středu 27. března jsme na základě spolupráce naší školy s Českým červeným křížem na Mělníku uskutečnili pěvecký koncert pro slavnostní zasedání této organizace. Účinkovaly zde Anna Machová, Jana Podpěrová a Kristýna Hrušková. Každá ze jmenovaných studentek sólového zpěvu přednesla čtyři písně. Reakce delegátů stejně jako slova paní ředitelky ČČK v Mělníku o profesionálním výkonu nás těší.
V sobotu 20. dubna se v Základní škole Byšice konal den otevřených dveří. ZUŠ Mšeno má v Byšicích pobočku výtvarného i hudebního oboru a ZŠ Byšice, konkrétně pak její ředitel Mgr. František Viktorin, nám vytvořila dobré podmínky. Využili jsme tedy nabídky a novým žákům školy a jejich rodičům jsme představili oba naše umělecké obory v praktickém chodu včetně ukázek práce se studenty.
O velikonočním koncertu 3. dubna jsem už mluvil po úvodu z pera Dušana Třeštíka. Jeho myšlenka však pokračuje ještě jednou větou: „Osvícení lidé jsou aktivní, vědí, že zírání do zdi nikomu a ničemu nepomůže.“
PhDr. Josef Šebesta, Ph. D.
