Alespoň něco z díla Bedřicha Smetany zná jistě každý Čech. A pokud ne, měl by to napravit. Vždyť se jedná o zakladatele české národní hudby, kterou navíc povýšil na hudbu světovou. Kdo nikdy neslyšel operu Prodaná nevěsta nebo symfonickou báseň Vltava? Jelikož se Bedřich Smetana narodil v roce 1824 a zemřel v roce 1884, máme letos 200 let od jeho narození a 140 let od jeho úmrtí. Právě proto slaví v letošním roce celý kulturní svět tzv. Rok české hudby.
K této příležitosti si Základní umělecká škola Mšeno připravila pořad BEDŘICH SMETANA – DĚTEM, určený především pro žáky základních škol, s nímž vystoupila 9. dubna v Byšicích, 15. dubna v Mělníku a 25. dubna v Obříství. Úvodem pokaždé zazněl Pochod studentské legie v podání orchestru ZUŠ Mšeno. Smetana ho složil pro potřeby revoluce, která se v roce 1848 prohnala Evropou a smetla císaře, jeho kancléře Metternicha i celou řadu dosavadních pořádků. Na český trůn se dostal František Josef I. a vydržel na něm 69 let. V té době bylo Bedřichu Smetanovi 24 let. V pochodu zní studentská hymna Gaudeamus igitur.
Smetana se narodil v Litomyšli do německy mluvící rodiny, ostatně tehdy v českých zemích existoval jen jeden úřední jazyk, němčina. Hlavním městem byla Vídeň. V patnácti letech se Smetana přestěhoval do Plzně ke svému strýci, kde zahájil studium na gymnáziu. Plzeň byla v té době již na vysokém stupni českého národního obrození. Zde se začal učit česky, zde se postavil zcela na stranu uvědomělého češství. V roce 1843 odešel na studia hudby do Prahy. Jako vzpomínku na společenský život v Plzni zkomponoval Smetana líbeznou polku pro klavír s příznačným názvem Vzpomínka na Plzeň. Právě ta zazněla na našich koncertech v podání Vítka Tošnara, studenta klavírní třídy Pavla Šebesty.
Do komorního díla českého skladatelského génia děti nahlédly skrze dva půvabné hudební obrázky, kterými Smetana zdůraznil svůj vřelý vztah k české krajině a jejímu lidu. Jednalo se o první větu skladby pro housle a klavír Z domoviny a ve druhém případě o původně klavírní skladbu Lístek do památníku v úpravě pro klarinet. Sólové party hráli Vítek Novotný a Matěj Hanzelín ze třídy Jiřího Korynty.
Roku 1859 vydal český básník Vítězslav Hálek sbírku lyrických básní pod názvem Večerní písně. O dvacet let později je Bedřich Smetana pod stejným názvem zhudebnil. Matěj Haken zazpíval dvě z nich, Nekamenujte proroky a Kdo v zlaté struny zahrát zná. Velmi výrazná je také Smetanova operní tvorba, složil celkem devět oper, žáci z mělnického regionu si poslechli árii Rózy z opery Tajemství, a árii Vendulky z opery Hubička. Obě zazpívala Karolína Štolbová, která, stejně jako Matěj Haken, studuje v pěvecké třídě doktora Josefa Šebesty.
Ne každý ví, že život Bedřicha Smetany se vztahuje i k našemu kraji. V roce 1859 mu zemřela jeho první žena Kateřina, zdrcený Smetana si musil hledat jiný domov a nalezl jej v Obříství na statku Lamberk, jehož majitelem byl František Ferdinandi. A právě do jeho dcery Betty se skladatel hluboce zamiloval. Desátého července 1860 se slavila svatba a Smetana se tak do našeho regionu nesmazatelně zapsal. Bettinu polku pro klavír, kterou Bedřich Smetana své nastávající věnoval, přednesl v závěru koncertů na jeho počest Jakub Mejsnar, který letos absolvuje druhý cyklus hry na klavír ve třídě Pavla Šebesty.
Koncerty provázela Elen Nováková, studentka zpěvu v ZUŠ Mšeno.
Návštěvníci našich smetanovských pořadů však neobdrželi jen krásnou hudbu. Na všech třech místech byla nainstalována výstava prací žáků výtvarného oboru ZUŠ Mšeno, kteří měli za úkol nechat se mistrovým dílem a jeho dobou inspirovat. Vznikly tak pod vedením Štěpánky Hlavaté a Moniky Chmelařové mimo jiné například nádherné vize řeky Vltavy či postav z českých pověstí.
Josef Šebesta, Pavel Šebesta
